28.10.2008: Posíláme náš Francouzský deník....
Neubehlo jeste ani pul roku a my zase vyrazime koncertovat do nasi oblibene Francie. Kroj, pas, pojisteni... snad jsme nic nezapomneli. Nasedame do naseho "pojizdneho domecku", zatim co mesic neurazil ani pulku sve nocni cesty. "Nashledanou za jedenact dni."
Sobota 25.10.2008
Slunce nam uz neda spat, davame si kratkou pauzu na benzinove pumpe. "Co se deje? Nikomu nerozumime ani slovo. Tak to jsme asi zaspali prejezd do Francie," uvedomujeme si. Dnesek pojmeme trochu pracovne, nybrz nas ceka nas prvni koncert na turne.Doladujeme kousky skladeb z naseho repertoaru a vzajemne si opravujeme francouzskou vyslovnost formou prezkouseni.Dale se zabyvame samotnou francouzstinou a zaciname se ucit prvni vety z ucebnice. Ted uz ale konec legrace, plne se uz soustedime na koncert. Stredoveke mesto Tournus, nam poskytlo prijemne prostredi. Salem se linuly nase tony a divaci zaujate poslouchali. Hned pote co dozpivame se ozve jasani publika, hlavne po Tancuj, tancuj vykrucaj a pridavku Metsa telegramm. Byl to pro nas narocny den, ted uz se nam zaviraji ocka. TAK DOBROU...
Nedele 26.10.2008
Pomalu se hrabeme ze spacaku, uz je rano. Dneska mame krasny den. :-)) V 9:00hod. nasedame do autobusu a vyjizdime vzhuru k dalsimu dobrodruzstvi. Pro zacatek jsme uskutecnili malou autobusovou zkousku, a pote se vrhli na francouzstinu. Tentokrat jsme dostali ukol, abychom si procvicili nase znalosti. Jelikoz nas neceka zadny koncert, rozhodli jsme se pro navstevu mesta Perigueux. Prochazime se katedralou Saint Front a obdivujeme jeji krasu. Zaujala nas natolik, ze si zde i zazpivame. Ted uz se ale rozchazime do ulic prozkoumat zdejsi okoli. Prochazkou mestem jsme se skvele odreagovali. Nyni uz se pomalu priblizujeme k mestu Fatigues, kde stravime dalsi noc . Pro dnesek koncime. Sladke sny...
Pondeli 27.10.2008
Budiceeek!!! Pulka sboru se posadila a vrhla vrazedny pohled smerem k Anezce (nas sborovy budicek :-)) ), zatim co zbytek stale lezel.
:-D Kdyz jsme se zcivilizovali, naplnili sve zaludky vydatnou snidani,zacali jseme se venovat pripravam na vecer. Dnesni koncert je pro nas i mesto vyznamnou udalosti, jelikoz se otevira novy kulturni sal. Poradatele si dali s vyzdobou velikou praci: nechybela kvetinova dekorace, ruzove balonky a ostatni doplnky ladene take do ruzova. Pote co doznel posledni ton nasi zaverecne skladby, ozvalo se bourlive publikum a vyzadalo si tri pridavky navic. Vsichni byli moc pratelsti a pozvali nas na pripitek, pote se postupne rozchazime do rodin. Snad vyuzijeme nasich vedomosti z francouzskych lekci. :-))
B.C. a P.Z.
*P.S.:Pozdravujeme vsechny doma i v USA
1.11.- pokračování deníku:
Úterý 28.10.2008
„Bonjour,reveillez vous,c’est matin…“ slyšíme za dveřmi naše francouzské hostitele. Po vydatné snídani nás rodiny odvezly na sraz, kde jsme se rozloučili a dali sbohem tomuto místu. Nejprve jsme si udělali výlet do Bordeaux. Navštívili jsme tam katedrálu, postavenou již v 10.-12. století, vedle níž se tyčí věž Pey-Berland z 15. století. Obě tyto památky jsou navrženy v gotickém stylu. Zastavili jsme se i ve měste Saint-Emilion, kde jsme se příjemně prošli. Navečer jsme dorazili na naše třetí koncertní místo a provedli krátkou zkoušku. Jelikož jsme byli velmi hladoví, vydali jsme se na úžasnou večeři do školní jídelnyJ. Nejprve byl předkrm-červená řepa, poté hlavní chod-dozlatova opečený řízek s bílými fazolemi a jak je známo, tak nechyběl ani dezert-jablkový koláč. Velice nám chutnalo a jako veliké dík od nás byl vydařený koncert. Dnes nás zase čekaly rodiny, pouze pro devět děvčat s vedoucími byla přichystána ubytovna.
Středa 29.10.2008
„Týýýjo, oni tam měli... ,“ vyprávíme si už naše zážitky z rodin na srazu u autobusu. Za krásný pobyt jsme moc vděční, a proto jim zazpíváme a zároveň se rozloučíme písničkou Má hvězda. „Ráno jedem dál, nás čeká další sál…“ začneme si notovat naši oblíbenou písničku. Venku sice prší, ale u nás panuje výborná pracovní náladaJ. Cvičíme po kvartetech a hledáme i sebemenší „mouchy“, které bychom mohli opravit. „Est-ce que c´est l´usine oú travaille monsieur Picard? Vous me com prenez?“ ptají se nás naše učitelky Verča s Káťou. „Qui C´est l´usine Renault?“ odpovídáme jim zkušeně. Další lekci francouzštiny máme za sebou. Už zdáli vidíme nápis na ceduli La Méle, půvabné město, v němž uskutečníme náš další koncert. Nejprve se ale ubytujeme v rodinách. Už se moc těšíme až si zase budeme moct popovídat francouzskyJ. V rodině nám koncert velice chválili.
Čtvrtek 30.10.2008
„Merci, pour tous“ loučíme se s našimi přátelskými hostiteli a dáváme sbohem tomuto městu. Nuda v autobuse rozhodně nebyla. Po krátkém testu z francouzštiny jsme vylaďovali Liturgické zpěvy. Abychom si zpestřili den, zastavili jme se v městě La Rochelle. Večer jsme měli neobvyklé spaní. Spali jsme totiž v F1 (v holetu F1). Ale jěště předtím jsme koncertovali v Loix.
Pátek 31.10.2008
Ráno jsme si trochu přispali, vstávali jsme až v devět hodin. Zalili jsme si naše ranní nápoje, naložili kufry a hurá na Cognac. Samozřejmě tím myslíme městoJ. Nejprve jsme se prošli po nábřeží řeky Charente a pak jsme zamířili do muzea nápoje, který proslavil toto město. V muzeu jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí například, že koňakem se budou moci nazývat pouze hrozny , které pochází z této oblasti. Po příjezdu do města Feytiat nás čekala zkouška a po ní násladovala zasloužená večeře. Už přicházeli lidé a my nastupovali na jeviště velkého červeného sálu. Koncert se nám vydařil, ale vždy je co zlepšovat. A teď jdeme spát. Bonne nuit.
Sobota 1.11.2008
Probouzíme se do prvního listopadového dne. Oči nám září, úsměvy nešetříme. Všichni máme očividně dobrou náladu. J Poté, co jsme dosnídali a sbalili si své „saky paky“, vyrazili jsme na další cestu. Na cestě nás čekala nová lekce francouzštiny. I dnes jsme měli práci s dolaďováním některých skladeb. Přijeli jsme do Sain Michel Chef-Chef. Po krátké procházce po pláži nás čekala zkouška v kostele.Měl překrásná okna s mozajkovitým vzorem,zdobené sloupy a veliký mramorový oltář. Po zkoušce jsme dostali večeři a ochutnali pravý francouzský „kus-kus“. Po večeři jsme se už plně věnovali přípravě na koncert. Poté, co jsme se oblékli do našich krojů, vydali jsme se směrem ke kostelu. Jen co usedl poslední posluchač začaly znít první tóny Gregoriánského chorálu. Divákům se koncert líbil a my s klidným svědomím odjíždíme na další místa Francie.
Neděle 2.11.2008
Probudili jsme se do krásného dne. Po snídani jsme se vydali na zkoušku do místního kostela. Byl krásně vyzdobený. Červený koberec jako v Hollywoodu, květinová výzdoba, všude vyleštěno, uklizeno jako v ráji… V poledne nás čekal krátký koncert v pečovatelském centru. Byli jsme rádi, že můžeme zazpívat lidem, kteří nemají okolo sebe moc blízkých přátel. Někteří sotva viděli, někteří už seděli na vozíčku, ale v očích měli pořád dost energie, snad jsme jim do života vnesli radost.J Potom nádherném večerním koncertě vyzdobeném jako v Hollywoodu nás pořadatelé pozvali do galerie na výstavu umění obrazů s různými tématy. Na konci tohoto nabitého dne jsme ulehli pod své peřiny a spali jsme jako zabití.J
Pondělí 3.11.2008
Brzo ráno ve dvě hodiny jsme se přesunuli do autobusu a vyrazili jsme na poslední cestu. V autobuse jsme ještě dospávali, ale už zdálky jsme vyhlíželi Paříž, to nádherné město. Nejdříve jsme navštívili Louvre, velikou budovu přeplněnou různým uměním, kde jsme viděli tu světoznámou ženu na obraze zvanou Mona Lisa.Potom jsme se vydali metrem do středu Paříže. Dali jsme si krátkou procházku v uličkách, a poté jsme došli k Eifelovce. Je to neuvěřitelné, když stojíte pod tak mohutnou stavbou, kterou by chtěl navštívit každý na světě. Pomalu vyjíždíme výtahem nahoru, vystupujeme, jdeme k zábradlí a najednou máme před sebou celý svět. Určitě je to pro většinu neuvěřitelný zážitek stát na vrcholku této mohutné stavby a ještě s tak dobrou partou jako jsme my. Poté jsme navštívili známou část města La Defense, kde jsme měli možnost nakoupit dárky pro naše přátele čekající na nás doma. Den se blíží ke konci a my odjíždíme z Paříže. Poslední pohled, poslední světýlko a už je Paříž daleko za námi… a tak dobrou, musíme nabrat síly na další den.
Úterý 4.11.2008
V brzkých ranních hodinách přejíždíme francouzské hranice a opouštíme Francii. Au revoir, krásná země.Au revoir, Francie. Budeme se těšit na další cestu do této země. Bylo nám tu moc krásně, ale platí „všude dobře doma nejlépe!“ neboť doma na nás čekají naši přátelé a rodinyJ.
Petra Zámorská a Bára Čiperová
P.S.:Moc pozdravujem americkou skupinu,ať se nám brzo a v pořádku vrátí J stejně jako my…
Naše zážitky z koncertního turné:
Je to možná zvláštní, ale pro mě byl i přes návštěvu Paříže největší zážitek návštěva muzea koňaku. Nejprve jsme prošli expozici, i když je škoda, že docela ve spěchu.Každá jednotlivá místnost by si zasloužila stejně tolik času, kolik jsme měli na celou prohlídku.V muzeu jsme mohli vidět předměty pro pěstování a zpracovávání vína, různé druhy koňaků a další věci.Také jsme se tam mohli něco zajímavého dozvědět o kraji a jeho minulosti. Po tom jsme se podívali na krátký film, ke kterému nám byl propůjčen anglický překlad,takže i my nefrancouzštináři jsme měli šanci rozumět. Na konci prohlídky jsme paní průvodkyni a zbylému osazenstvu muzea poděkovali samozřejmě jak jinak, než zpěvem.
M. Borůvková
Byl to můj první delší zájezd a moc se mi líbil. Myslím si, že za tu dobu jsme se jako skupina celkem sezpívali a lépe se poznali. Samozřejmě jsem se těšila na všechno,co uvidíme, protože do Francie se jen tak někdo nepodívá. Hezká byla prohlídka Cognacu,kde jsme navštívili muzeum. Překvapilo nás, jak jsou Francouzi přátelští. Cestou zpět jsme se zastavili na celý den v Paříži. Prošli jsme Louvre a viděli obraz Mony Lisy a spoustu dalších obrazů a soch. Poté jsme se metrem dopravili k Eifelově věži a mohly jsme se nabažit pohledem na Paříž, kterou jsme měli jako na dlani.
A.Kerhartová
*