V domečku se bude výjimečně slavit
Královéhradecký dětský sbor Jitro má svoji múzu
Hradecké noviny 6. dubna 2007

Hradecká múza – jedna z cen, kterou každoročně uděluje město Hradec Králové nejlepším uměleckým souborům i jednotlivcům, má pro letošní rok svého pyšného nositele. Ve středu večer převzal cenu pro Královéhradecký dětský sbor Jitro jeho zakladatel a umělecký šéf, profesor Jiří Skopal.
Řekl jste si – konečně? Třikrát jste byli na cenu nominováni a vyšlo to až letos…
„Měli jsme pokaždé radost i z nominace, věřte mi. A samozřejmě ve středu večer jsem prožíval pocit velkého štěstí. Koneckonců – město Hradec Králové máme i v názvu našeho sboru, snažíme se dlouhá léta reprezentovat jej doma i daleko ve světě. Jsme rádi, že město naši práci ocenilo.“
Dostalo se vám mnoha ocenění i ve světě, zvítězili jste v řadě národních i mezinárodních soutěží, vloni jste si přivezli z čínské olympiády ve sborovém zpěvu mimořádný úspěch… Jsou pro vás ceny a medaile důležité?
„Mluví samozřejmě o kvalitách sboru a jsme na ně pyšní, ale úspěch má pro nás především podobu nadšených posluchačů, potlesku. Zpíváme lidem.“
Určitě svůj nejčerstvější úspěch oslavíte…
„Víte, že jsme vlastně nikdy společně neslavili? V nabitém programu, sledu povinností prostě nikdy nebyl čas. Ale možná bychom tentokrát mohli udělat výjimku a na chvíli se zastavit. Najít společnou chvilku a v našem sborovém domečku uspořádat malou oslavu.“
Mluvil jste o nabitém programu – jak vlastně vypadá sborový život? Kolik času děti věnují zkoušení a vystupování?
„Nejmenší děti od čtyř do osmi let zkouší jednou týdně, starší – desetileté dvakrát a ty nejstarší až čtyřikrát za týden. To jsou společné zkoušky. Mezitím je čas na individuální konzultace s hlasovými pedagogy, pilujeme intonaci, důležitá je také jazyková průprava, když zpíváme v cizí řeči… Je toho hodně. Dá se říci, že téměř denně zkoušíme. Kromě toho samozřejmě vystupujeme doma i v zahraničí, natáčíme.“
Dětem zbývá čas jenom na školu.
„A nezbývá jim čas na zbytečné posedávání v partách a pokuřování v parcích. Myslím, že tak je to dobře. Děti vědí, že za vynikajícím výsledkem je spousta dřiny, jinak to v životě zpravidla nejde.“
Královéhradecký dětský sbor jste založil v roce 1973, od té doby jste jeho uměleckým šéfem. Kromě toho přednášíte na hradecké univerzitě. Vám nejspíš také nezbývá čas na nic jiného.
„Bylo tomu tak dlouhá léta. Až nedávno jsem si řekl, že se musím udržovat ve fyzické kondici, abych ještě nějaký ten rok vydržel, tak jsem začal sportovat. Zamiloval jsem si horolezectví a každý den poctivě běhám. Někdy deset, někdy třicet kilometrů.“
Řekněte mi, co máte ve sborovém diáři na nejbližší týdny…„Příští týden máme koncert doma, v hradecké filharmonii, a další koncert v Německu. Současně natáčíme cédéčko s Petrem Ebenem, je to krásná a zajímavá práce a v těchto dnech se pomalu chýlí ke konci. V květnu nás čeká velký japonský zájezd – od 9. května vystoupíme v největších japonských městech, máme pro tuto příležitost samozřejmě nastudovaný program i v japonštině. Letošní školní rok uzavřeme tradičním čtrnáctidenním koncertováním ve Francii, na které se pokaždé moc těšíme.“
Dětskému sboru Jitro jste věnoval třicet čtyři let svého života. Baví vás to ještě po těch letech?„Bez patosu – Jitro je můj život, nedovedu si to představit jinak. I proto jsem začal běhat, aby mě zdraví pokud možno nezradilo a vydržel jsem v relativně dobré kondici pracovat dál.“
Ivana Fričová