Významné akce / Jak Irena reprezentovala Jitro ...
Nacházíte se: Homepage / Významné akce / Jak Irena reprezentovala Jitro ...
Jak Irena reprezentovala Jitro, Jitro Hradec Králové, Hradec Králové Královéhradecký kraj, Královéhradecký kraj Českou republiku a Česká republika Evropu před miliardou čínských diváků na Sborové olympiádě pěti kontinentů v čínském Xiamenu
V sobotu 22. července se olympijský stroj v orientálním Xiamenu (čti Šamenu) rozjel naplno do své druhé části. Jestliže v první polovině 4. sborových olympijských her nikdo nezavřel deštník kvůli přívalovým dešťům a voda na chodnících byla po kotníky, v druhé polovině máme křeče v zápěstí od toho, jak držíme tytéž deštníky nad hlavou proti pichlavému slunci (a říkáme jim slunečníky) a sprchou vyrovnáváme přehřátí organizmu. Xiamenem totiž prochází rovnoběžka oddělující tropické a subtropické pásmo. Její překročení však nezpozorujete ani v klimatizovaném autobusu (kde je zima) ani v neklimatizovaném (kde je vlhko a vedro, vedrissimo).
Královéhradecký sbor Jitro má tentokrát tu výhodu, že už má za sebou deset dní aklimatizace před dalšími dvěma soutěžními kategoriemi. Příprava slavnostního zahájení druhé části her se začala dlouho dopředu korespondencí Jitra s Prof. Ralfem Eisenbeißem. Jeden z uměleckých ředitelů soutěže tlumočil na základě vyslechnutých sborových CD a tištěných materiálů sboru Jitro žádost dramaturgické rady, aby nominovala sólistku pro provedení Sborové olympijské hymny. Volba padla na Irenu Mázlovou, která před pěti lety na vánočním turné v severní Itálii měla tak tenounký hlásek, že po opakovaném pokusu o forte začínala chraptět.
Jak se blížil zahajovací ceremoniál, stoupala i Irenina úzkost, protože ani po opakovaných výzvách jsme nedostali odpověď na otázky typu: bude nějaká zkouška? Bude se zpívat v čínštině nebo v angličtině? apod.
V noci před dnem D přišel od naší starostlivé čínské studentky práv Amy mail (ale četli jsme ho až ráno), že zkouška na ceremoniál se koná. V poledne mělo dokonce čekat auto. Nečekalo však auto, ale (jak tu bývá zvykem) hned menší autobus. Bylo ho ovšem třeba nejdříve roztlačit, což jsme pak s pomocí dvou ochotných policistů v poněkud přehřátém režimu udělali.
„Born of man in ancient Greece….“, je text Jerry Jordana s velebnou melodií Karl-Ernsta Sasse. „Zrozena z člověka ve starověkém Řecku by měla tato myšlenka vzkvétat, nejprve ve sportu a nyní v umění, až hry dosáhnou toho, že i srdce zpívá…“ Profesor Eisenbeiß vysvětloval, že čínský profesionální zpěvák symbolizuje hostitelskou zemi Čínu a jednotlivé „kontinenty“ budou postupně přicházet na obrovské jeviště Mezinárodního konferenčního a výstavního centra. Irena si oddechla, když se dověděla, že čínsky se bude zpívat pouze první dvojverší. Už na zkouškách kráčela vznešeně a hrdě. Její hlas ostatní „kontinenty“ pochválily a nakonec se sólisté drželi za ruce, černý Američan Goward Horton předříkával a ostatní se s ním modlili, aby to večer dobře dopadlo.
Exhibiční centrum praskalo ve švech, už před odjezdem ze Sborové vesničky jsme viděli, jak celou ceremonii živě přenáší hlavní čínský televizní kanál. Četl se projev prezidenta Číny Hu Jintaa, běželi vlajkonoši všech zúčastněných zemí a hudebně se představily všechny kontinenty. Česká vlajka visela na pravé straně před jevištěm, tam, odkud měla Irena vyjít. Kráčela v černých šatečkách vznešeně, nesla s sebou přece tíhu i odpovědnost za všechny, které reprezentovala. Byla to báječná bohyně Europé, byli jsme na ni hrdi. Jejímu zpěvu naslouchala možná miliarda posluchačů. „Bylo to úžasné“, řekla „na kameru“, když Amy simulovala interview pro média hned poté, co sestoupila z jeviště. A pak ji obklopily ostatní dívky ze sboru, s kterými radostí plakala před třemi dny nad zlatou medailí. I to je úspěch Jitra v daleké Číně. I Evropan Marco Polo který tu byl dávno před námi, by měl včera radost.
Stanislav Bohadlo, 23. 7. 2006, Xiamen
Královéhradecký sbor Jitro má tentokrát tu výhodu, že už má za sebou deset dní aklimatizace před dalšími dvěma soutěžními kategoriemi. Příprava slavnostního zahájení druhé části her se začala dlouho dopředu korespondencí Jitra s Prof. Ralfem Eisenbeißem. Jeden z uměleckých ředitelů soutěže tlumočil na základě vyslechnutých sborových CD a tištěných materiálů sboru Jitro žádost dramaturgické rady, aby nominovala sólistku pro provedení Sborové olympijské hymny. Volba padla na Irenu Mázlovou, která před pěti lety na vánočním turné v severní Itálii měla tak tenounký hlásek, že po opakovaném pokusu o forte začínala chraptět.
Jak se blížil zahajovací ceremoniál, stoupala i Irenina úzkost, protože ani po opakovaných výzvách jsme nedostali odpověď na otázky typu: bude nějaká zkouška? Bude se zpívat v čínštině nebo v angličtině? apod.
V noci před dnem D přišel od naší starostlivé čínské studentky práv Amy mail (ale četli jsme ho až ráno), že zkouška na ceremoniál se koná. V poledne mělo dokonce čekat auto. Nečekalo však auto, ale (jak tu bývá zvykem) hned menší autobus. Bylo ho ovšem třeba nejdříve roztlačit, což jsme pak s pomocí dvou ochotných policistů v poněkud přehřátém režimu udělali.
„Born of man in ancient Greece….“, je text Jerry Jordana s velebnou melodií Karl-Ernsta Sasse. „Zrozena z člověka ve starověkém Řecku by měla tato myšlenka vzkvétat, nejprve ve sportu a nyní v umění, až hry dosáhnou toho, že i srdce zpívá…“ Profesor Eisenbeiß vysvětloval, že čínský profesionální zpěvák symbolizuje hostitelskou zemi Čínu a jednotlivé „kontinenty“ budou postupně přicházet na obrovské jeviště Mezinárodního konferenčního a výstavního centra. Irena si oddechla, když se dověděla, že čínsky se bude zpívat pouze první dvojverší. Už na zkouškách kráčela vznešeně a hrdě. Její hlas ostatní „kontinenty“ pochválily a nakonec se sólisté drželi za ruce, černý Američan Goward Horton předříkával a ostatní se s ním modlili, aby to večer dobře dopadlo.
Exhibiční centrum praskalo ve švech, už před odjezdem ze Sborové vesničky jsme viděli, jak celou ceremonii živě přenáší hlavní čínský televizní kanál. Četl se projev prezidenta Číny Hu Jintaa, běželi vlajkonoši všech zúčastněných zemí a hudebně se představily všechny kontinenty. Česká vlajka visela na pravé straně před jevištěm, tam, odkud měla Irena vyjít. Kráčela v černých šatečkách vznešeně, nesla s sebou přece tíhu i odpovědnost za všechny, které reprezentovala. Byla to báječná bohyně Europé, byli jsme na ni hrdi. Jejímu zpěvu naslouchala možná miliarda posluchačů. „Bylo to úžasné“, řekla „na kameru“, když Amy simulovala interview pro média hned poté, co sestoupila z jeviště. A pak ji obklopily ostatní dívky ze sboru, s kterými radostí plakala před třemi dny nad zlatou medailí. I to je úspěch Jitra v daleké Číně. I Evropan Marco Polo který tu byl dávno před námi, by měl včera radost.
Stanislav Bohadlo, 23. 7. 2006, Xiamen
Poslat na e-mail
