Významné akce / Koncertní turné Jitříčka 2005

Mile Jitro, posilame vam pozdrav ze Svycarskeho Kilchberg. Mame za sebou prvni koncert a nadsene publikum si vyzadalo dva pridavky. Dnes jsme si stihli kratce prohlednou nemecky Lindau, kde jsme mohli obdivovat radnici z 16. stol. a majak na rece Ryn u jezera Bodensee. Posilame velky pozdrav vsem v Hradci!!!

K.J, E.S.

V nedeli 1.5.2005 se u sboroveho domecku seslo 36 usmevavych tvari zpevaku ve veku 12-17 let. 35 divek, 1 chlapec a vedeni ve slozeni : sbormistr Jiri Skopal s manzelkou Kvetou , klavirista Michal Chrobak a prekladatelka Helena Galova. Nasi prvni zastavkou bylo zapadoceske mesto Tachov, kde obcas pri ceste do zapadni Evropy prespavame. V Tachove nas srdecne privital sbormistr zdejsiho sboru se svou manzelkou. V malem , ale utulnem sborovem domecku jsme se ubytovali a meli zkousku.
Rano jsme se po rozcvicce vydali na cestu. Nasim cilem bylo svycarske mestecko Kilchberg. Po ceste jsme se jeste zastavili v nemeckem meste Lindau u Bodamskeho jezera. Mesto nas uchvatilo prekrasnou radnici a kostelem. Za zhlednuti stal i pristav s majakem. Odpoledne jsme prijeli do Kilchbergu, kde nas cekal prvni koncert. V programu jsme meli narocne skladby i lidove pisnicky. Napriklad Alleluja Randala Thompsona ,Hoj hura hoj od Otmara Machy ci Largo Antonina Dvoraka. Nadsene publikum neprestavalo tleskat a vyzadalo si dva pridavky. Dalsi ovace jsme si vyslouzili za svycarskou lidovou Vo Luzarn. Po koncerte nas ubytovali v rodinach , kde se o nas skvele postarali. Rano se nam ani nechtelo opustit nase hostitele, ale museli jsme odjet do nedalekeho Baaru, kde nas cekali dokonce dva koncerty. Prvni koncert byl ve skole pro deti ve veku 12-16 let. Ocekavali jsme, ze toto publikum neoceni narocnost naseho programu, ale pri jiz zminovanem Largu se sal ponoril do uplneho ticha. Vecerni koncert jsme zpivali v nadhernem baroknim kostele. Obecenstvo bylo snad jeste nadsenejsi nez predchozi den. Dvakrat pri potlesku vstavali a opet jsme zpivali dva pridavky. Po koncerte jsme prespavali v rodinach, ktere nas stejne jako vcera velmi mile prijaly. Rano jsme se s rodinami rozloucili pisnickou a vydali jsme se na cestu. Tentokrat jsme smerovali do Francie do maleho mestecka Genincourt sur Meuse. Cestou jsme se stavili v Luzarnu, o kterem zpivame. Chteli jsme se zdrzet dele, ale cas neuprosne utikal. Vecerni koncert se konal v malem, ale krasnem kostele. Byl velmi uspesny. Prespavali jsme v ubytovne, cast sboru byla v rodinach.
Brzy rano jsme se opet vydali na cestu. Cekal nas dlouhy prejezd do zapadni Francie, konkretne do mesta Bagnoles de l" Orne. Tam nas cekal odpoledni koncert. Konal se v lazenskem meste. I pres tezkou akustiku salu mel velky uspech. Hned po koncerte jsme odjeli do asi 150 km vzdaleneho Tilly sur Seulles, kde uz nas vyhlizeli poradatele naseho vecerniho vystoupeni. Pri koncerte byl kostel temer plny, pri francouzske pisni La haut sur la montagne s nami spolecne zpivali i posluchaci. V kostele byla opravdu skvela atmosfera. Kdyz lide zacali pri potlesku vstavat, byli jsme vsichni dojati. Rano jsme se probudili s usmevem na tvari, protoze jsme meli slibeny vylet do muzea na pobrezi Normandie. Na nasem vylete nas doprovazelo slunicko a jasne modra obloha. Muzeum bylo opravdu zajimave. Pri pohledu na maketu celeho zalivu si kazdy mohl zive vybavit, jak vylodeni v Normandii tehdy vypadalo. Jeste zivejsi predstavu jsme meli po shlednuti dvou dokumentu, z nichz jeden byl doprovazen svetelnymi a zvukovymi efekty. Stihli jsme jeste par fotek na utesu a do autobusu jsme nasedali s pocity stesti.

Jitro