Významné akce / Koncertní turné Francie, Německo 2004
Nacházíte se: Domovská stránka / Významné akce / Koncertní turné Francie, Německo 2004
FRANCIE I.
Po královéhradeckém vánočním koncertě, na kterém vystoupily všechny přípravky, hlavní i smíšený sbor, se 35 dívek, sbormistr a klavírista vydali 8. prosince na pravidelné vánoční turné po Francii. Máme za sebou sedm úspěšných koncertů v různých krajích Francie. V našem repertoáru vedle koled ze všech koutů světa zazněly např. skladby Antonia Vivaldiho, Otmara Máchy, Ilji Hurníka a Petra Ebena. Na všech koncertech panovala úžasná atmosféra, publikum po jejich skončení nadšeně vstávalo a žádalo přídavky. Doufáme, že na dalších dvanácti koncertech si získáme posluchače výbornými výkony, zpříjemníme jim tento krásný předvánoční čas a oni půjdou domů obohaceni o příjemný kulturní zážitek.
Kromě večerních koncertů jsme měli i jedno kratší vystoupení v domově důchodců, kterým jsme jeho obyvatele alespoň na chvíli vytrhli ze smutných myšlenek, potěšili jsme je a oni na chvíli zapomněli na své bolístky. Lidé by si měli pomáhat a nikdo by se neměl cítit opuštěný jenom proto, že už je starý a nemocný. Už slavný Michelangelo kdysi pronesl větu: „Cílem umění je učinit život šťastným.“ A o to se my právě snažíme. Radost těchto lidí nedokážu vyjádřit slovy a jediné co mohu říct, že celé vystoupení bylo velmi dojemné.
Na naší cestě jsme vyrazili vstříc novým zážitkům a poznání. První zastávku jsme udělali v Champagne, kraji magické rozlohy vinic a mnoha památek. Jednou z nich je bazilika St. Rémi v Remeši, ve které byl roku 496 pokřtěn král Chlodovík svatým Rémim.
V Paříži se středem našeho zájmu stal Panthéon.Původně měl sloužit jako chrám pro Ludvíka XV., nyní jako mauzoleum největších francouzských hrdinů láká řadu turistů. Prohlédli jsme si model kyvadla, na kterém bylo v minulosti dokázáno, že se Země otáčí. Zastavili jsme se před hrobkami Voltaira, Jeana J. Rousseaua, Victora Huga, Émila Zoly, Louise Brailla (vynálezce slepeckého písma), Marie Curie (nositelky Nobelovy ceny za fyziku a chemii) a zavzpomínali jsme na velké spisovatele, vědce a vynálezce. Navštívili jsme katedrálu v St. Denis, která se stala vzorem pro stavbu světoznámé pařížské Notre-Dame a v níž jsou uloženy ostatky francouzských králů. Je to pozoruhodné místo, které na člověka dýchá zvláštní atmosférou dávných časů.
Tři dny jsme strávili v oblasti Bordeaux a nenechali jsme si ujít prohlídku nejpřitažlivější vinařské obce Saint Émilion. Zaujali nás útulné maličké obchůdky s vínem a středověké domy z nazlátlého kamene na Place du Marche.
V Poitiers jsme čerpali atmosféru malebných uliček a vánočních trhů. V Notre-Dame-la-Grande nás okouzlily malované sloupy z 12. století.
Několikrát jsme přejížděli Loiru a v dálce jsme viděli nádherné zámky. Dnes jsme zavítali do zámku Chenonceau, který nás uchvátil svou krásou. Když jsme si domysleli modré nebe a rozkvetlé zahrady, objevil se nám před očima neuvěřitelný obraz. Prošli jsme se kolem kouzelného zámku Chambord se 440 místnostmi a 365 komíny.
Dostalo se nám milého přijetí v rodinách. Osvěžili jsme si znalosti francouzštiny a dozvěděli jsme se něco nového o francouzském způsobu života a poměrech v této zajímavé zemi, jejíž obyvatelé jsou velmi otevření k jiným národům a vždy velmi přátelští a pohostinní.
9.12.2004, Tereza Chrobáková
Kromě večerních koncertů jsme měli i jedno kratší vystoupení v domově důchodců, kterým jsme jeho obyvatele alespoň na chvíli vytrhli ze smutných myšlenek, potěšili jsme je a oni na chvíli zapomněli na své bolístky. Lidé by si měli pomáhat a nikdo by se neměl cítit opuštěný jenom proto, že už je starý a nemocný. Už slavný Michelangelo kdysi pronesl větu: „Cílem umění je učinit život šťastným.“ A o to se my právě snažíme. Radost těchto lidí nedokážu vyjádřit slovy a jediné co mohu říct, že celé vystoupení bylo velmi dojemné.
Na naší cestě jsme vyrazili vstříc novým zážitkům a poznání. První zastávku jsme udělali v Champagne, kraji magické rozlohy vinic a mnoha památek. Jednou z nich je bazilika St. Rémi v Remeši, ve které byl roku 496 pokřtěn král Chlodovík svatým Rémim.
V Paříži se středem našeho zájmu stal Panthéon.Původně měl sloužit jako chrám pro Ludvíka XV., nyní jako mauzoleum největších francouzských hrdinů láká řadu turistů. Prohlédli jsme si model kyvadla, na kterém bylo v minulosti dokázáno, že se Země otáčí. Zastavili jsme se před hrobkami Voltaira, Jeana J. Rousseaua, Victora Huga, Émila Zoly, Louise Brailla (vynálezce slepeckého písma), Marie Curie (nositelky Nobelovy ceny za fyziku a chemii) a zavzpomínali jsme na velké spisovatele, vědce a vynálezce. Navštívili jsme katedrálu v St. Denis, která se stala vzorem pro stavbu světoznámé pařížské Notre-Dame a v níž jsou uloženy ostatky francouzských králů. Je to pozoruhodné místo, které na člověka dýchá zvláštní atmosférou dávných časů.
Tři dny jsme strávili v oblasti Bordeaux a nenechali jsme si ujít prohlídku nejpřitažlivější vinařské obce Saint Émilion. Zaujali nás útulné maličké obchůdky s vínem a středověké domy z nazlátlého kamene na Place du Marche.
V Poitiers jsme čerpali atmosféru malebných uliček a vánočních trhů. V Notre-Dame-la-Grande nás okouzlily malované sloupy z 12. století.
Několikrát jsme přejížděli Loiru a v dálce jsme viděli nádherné zámky. Dnes jsme zavítali do zámku Chenonceau, který nás uchvátil svou krásou. Když jsme si domysleli modré nebe a rozkvetlé zahrady, objevil se nám před očima neuvěřitelný obraz. Prošli jsme se kolem kouzelného zámku Chambord se 440 místnostmi a 365 komíny.
Dostalo se nám milého přijetí v rodinách. Osvěžili jsme si znalosti francouzštiny a dozvěděli jsme se něco nového o francouzském způsobu života a poměrech v této zajímavé zemi, jejíž obyvatelé jsou velmi otevření k jiným národům a vždy velmi přátelští a pohostinní.
9.12.2004, Tereza Chrobáková
FRANCIE II.
Máme za sebou dalších deset koncertů a před námi jsou dva poslední. Za zmínku určitě stojí vystoupení na předměstí Paříže v Draveil, v sále Bizet v Dankerque nebo v divadle Charles Dullin v Rouen. Na všechny koncerty přišlo početné publikum, které odcházelo příjemně naladěno na vánoční svátky. Výjimkou nebyl ani koncert v Hagondange, desetitisícovém předměstí Metz, kde byl sál zaplněn do posledního místečka a zúčastnil se ho i starosta se všemi zastupiteli města.
Po jednom koncertě za námi přišla paní natolik okouzlená naším zpěvem, že nás přirovnala k andělům. V jedné rodině, kde jsem byla ubytovaná, nám paní, nadšená naším výkonem, ráno řekla, že jsme celou noc zpívali v jejích snech. Takovéto okamžiky zahřejí u srdíčka a jsou odměnou za obětovaný volný čas pravidelným zkouškám a přípravám na zájezd.
Rozdávat lidem radost je přece krásná věc a hudba je výborným prostředníkem. Skrývá v sobě radost, smutek, bolest a různé nálady skladatele. Dokáže člověka zahřát a pohladit na duši. Osloví každého,kdo jí chce být osloven. Koncert dokáže na chvíli spojit úplně cizí lidi, kteří se s největší pravděpodobností už nikdy neuvidí. Hudba spojuje národy a můžeme jí porozumět, i když nerozumíme cizojazyčným textům, pokud jí otevřeme své srdce.
My jsme svá srdce otevřeli kromě hudby i poznávání krás Francie. Arras nás zaujal dvěma překrásnými náměstími v klasickém vlámském stylu arkád a lomených štítů. Jako správní studenti víme, že odtud pocházela Nezvalova Manon Lescaut. V Cassel nám počasí mnoho nepřálo, ale ani to nás neodradilo od výstupu ke starému dřevěnému větrnému mlýnu, který stál na kopci ponořen v mlze. Vedle mlýna jsme objevili sochu maršála Foche, ochránce města v r. 1940. Zastavili jsme se v Lille, městě řady historických památek. Z autobusu jsme viděli Fontainebleau, velký les jižně od Paříže, který byl oblíbeným honebním revírem Františka I. a Jindřicha IV. a místem, kde Napoleon rád přemýšlel a v r. 1814 zde abdikoval před odchodem do exilu na Elbu. Navštívili jsme Rouen, kde se nachází kostel sv. Johanky z Arcu. V jeho blízkosti je pomník označující místo, kde byla r. 1431 upálena. Největší pýchou města je velkolepá katedrála,kterou v moderní době proslavil představitel impresionismu Claude Monet. V Rambouillet jsme obdivovali honosnost letního sídla francouzského prezidenta.
V každém městě i městečku jsou v tuto dobu vánoční trhy.Lidé se zastavují, aby si prohlédli rozmanité zboží. Znějící koledy navozují sváteční atmosféru. Stánky s vonícím cukrovím a svařeným vínem dráždí chuťové buňky kolemjdoucích. Nápaditá výzdoba a různá barevná světýlka v oknech nám říkají, že už brzy přijdou vánoce, na které se všichni moc těšíme.
17.12.2004, Tereza Chrobáková
Po jednom koncertě za námi přišla paní natolik okouzlená naším zpěvem, že nás přirovnala k andělům. V jedné rodině, kde jsem byla ubytovaná, nám paní, nadšená naším výkonem, ráno řekla, že jsme celou noc zpívali v jejích snech. Takovéto okamžiky zahřejí u srdíčka a jsou odměnou za obětovaný volný čas pravidelným zkouškám a přípravám na zájezd.
Rozdávat lidem radost je přece krásná věc a hudba je výborným prostředníkem. Skrývá v sobě radost, smutek, bolest a různé nálady skladatele. Dokáže člověka zahřát a pohladit na duši. Osloví každého,kdo jí chce být osloven. Koncert dokáže na chvíli spojit úplně cizí lidi, kteří se s největší pravděpodobností už nikdy neuvidí. Hudba spojuje národy a můžeme jí porozumět, i když nerozumíme cizojazyčným textům, pokud jí otevřeme své srdce.
My jsme svá srdce otevřeli kromě hudby i poznávání krás Francie. Arras nás zaujal dvěma překrásnými náměstími v klasickém vlámském stylu arkád a lomených štítů. Jako správní studenti víme, že odtud pocházela Nezvalova Manon Lescaut. V Cassel nám počasí mnoho nepřálo, ale ani to nás neodradilo od výstupu ke starému dřevěnému větrnému mlýnu, který stál na kopci ponořen v mlze. Vedle mlýna jsme objevili sochu maršála Foche, ochránce města v r. 1940. Zastavili jsme se v Lille, městě řady historických památek. Z autobusu jsme viděli Fontainebleau, velký les jižně od Paříže, který byl oblíbeným honebním revírem Františka I. a Jindřicha IV. a místem, kde Napoleon rád přemýšlel a v r. 1814 zde abdikoval před odchodem do exilu na Elbu. Navštívili jsme Rouen, kde se nachází kostel sv. Johanky z Arcu. V jeho blízkosti je pomník označující místo, kde byla r. 1431 upálena. Největší pýchou města je velkolepá katedrála,kterou v moderní době proslavil představitel impresionismu Claude Monet. V Rambouillet jsme obdivovali honosnost letního sídla francouzského prezidenta.
V každém městě i městečku jsou v tuto dobu vánoční trhy.Lidé se zastavují, aby si prohlédli rozmanité zboží. Znějící koledy navozují sváteční atmosféru. Stánky s vonícím cukrovím a svařeným vínem dráždí chuťové buňky kolemjdoucích. Nápaditá výzdoba a různá barevná světýlka v oknech nám říkají, že už brzy přijdou vánoce, na které se všichni moc těšíme.
17.12.2004, Tereza Chrobáková
Dalsi Vanoce jsou za dvemi,coz pro vsechny vetsinou znamena mile povinnosti vpodobe nakupovani vanocnich darku, predvanocniho shonu plneho vune peciciho se cukrovi, dlouhych dnu ve znameni domacich uklidu, ale take prijemnych adventnich podveceru. A protoze je jejich neodmyslitelnou soucasti nepochybne take hudba, jako kazdy rok i letos ceka Kralovehradecky detsky sbor Jitro rada koncertu doma i v zahranici. Na pocatku teto dlouhe serie sestava Jitra vystoupila v Nemecku, kde spolecne s typickymi nemeckymi koledami predvedla mimojine take skladby Antonia Vivaldiho, Jacoba Galla,Orlanda di Lassa ci Normana Luboffa. Opomenuti nezustali ani cesti skladatele, v programu se objevily skladby Petra Ebena a Otmara Machy, z jehoz skladeb momentalne Jitro pripravuje novou desku. Spolecne s publikem jsme zakoncili prvni adventni koncert znamou a velmi oblibenou nemeckou koledou O du fröhliche a rozjeli se domu, abychom vzapeti mohli potesit hudbou i ceske publikum v Hradci. V pondeli 29.11. se tedy, jako jiz tradicne kazdy rok, konal velky vanocni koncert, na kterem vystoupila vsechna oddeleni od Broucku az po dospely Smiseny sbor.Zaverecne tony zname koledy Rolnicky, jiz jsme si zazpivali spolecne s posluchaci, nas naladily k dalsimu zpivani, tentokrat na turne po Francii.
A tak jsme se 2.12. v cele se sbormistrem Jirim Skopalem vydali na dvacetidenni koncertni cestu. Tricet pet zpevacek ve veku od 13 do 18 let na klavir doprovovazi Michal Chrobak, role nasi nahradni zajezdove maminky se ujala Kvetoslava Skopalova. Na ceste nas dohromady ceka 20 koncertu v koncertnich halach ale i v kostelich, hudbu jsme rozsevali i v domove duchodcu v St. Foy la Grande. Dnes jiz mame polovinu koncertu za sebou, vystoupili jsme napriklad v parizskem predmesti v Draveil, v lotrinskem Uckange, zpivali jsme i nedaleko Bordeaux v St. Macaire. Za ten kratky cas, jenz jsme tu stravili, jsme jiz take stihli navstivit mnoho francouzskych pametihodnosti. Obdivovali jsme krasy Remese, objevovali nova krasna mista Parize, kde jsme navstivili Pantheon a La Defence, prohledli jsme si take historicky vyznamne mesto Poitiers a prochazeli se po nadhernem starobylem mestecku Angouleme. Presto vsak samosrejme zustavaji hlavni naplni nasi cesty koncerty, kterych nas ceka jeste deset. Francouzskemu publiku predstavujeme skladby od renesance az po dnesni moderni hudbu. Na zacatku kazdeho koncertu zazniva Gloria od Antonia Vivaldiho, pak se pres Jacoba Galla, Randalla Thompsona ci Andrewa Webera dostavame az k Oscaru Petersonovi a jeho Hymne svobody. Druha cast naseho koncertu je zamerena na vanocni koledy ve vsech moznych jazycich. Kazdy koncert se s posluchaci loucime nejkrasnejsi koledou Ticha noc, kterou zpivame v nemcine, cestine i ve francouzstine. Publikum si casto zada pridavky a tak zpivame Adeste fideles a Rolnicky. U srdce nas hreje pocit, ze zprijemnujeme a podporujeme vanocni atmosferu a pohled na rozjasane publikum je ta nejhezci odmena, kterou za svou praci dostavame.
Katerina Kubinova
Poslat na e-mail
